Výpočet stravného při pracovní cestě: sazby a vyúčtování
- Co je stravné a na jaké situace se vztahuje
- Nárok na stravné: délka pracovní cesty a podmínky
- Sazby stravného při tuzemské pracovní cestě
- Stravné při zahraniční pracovní cestě a krácení za poskytnuté jídlo
- Jak se stravné vyúčtovává a dokládá
- Daňové a účetní zpracování stravného
- Stravné, stravenky a příspěvek na stravování: rozdíly
- Kde najít aktuální sazby a kdy je ověřit
Co je stravné a na jaké situace se vztahuje
Stravné je paušální náhrada zvýšených stravovacích výdajů, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci na pracovní cestě. Řeší ho zákoník práce (§ 163 pro soukromou sféru, § 176 pro státní a příspěvkovou sféru) a každoroční vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí. Zaměstnanec k němu nedokládá účtenky z restaurace ani z obchodu. Stravné je paušál závislý na délce cesty, ne na tom, kolik jste skutečně utratili.
Pojem „stravné“ se v běžné řeči používá i pro jiné věci, třeba pro stravenky nebo příspěvek na závodní stravování. Tento článek se věnuje stravnému při pracovních cestách, a to tuzemských i zahraničních. Rozdíl oproti stravenkám shrnuje samostatná kapitola níže.
Nárok na stravné: délka pracovní cesty a podmínky
Nárok na stravné vzniká podle doby trvání pracovní cesty. Základní pravidla jsou tato:
- U tuzemské cesty musí cesta trvat nejméně 5 hodin. Kratší cesta na stravné nárok nezakládá.
- Stravné se počítá za každý kalendářní den cesty podle toho, jak dlouho cesta v daném dni trvala.
- Pokud cesta přesahuje přes dva kalendářní dny, lze dobu trvání posoudit společně, je-li to pro zaměstnance výhodnější.
Doba cesty se počítá od okamžiku nástupu na cestu do jejího skončení. Do výpočtu spadá i cesta tam a zpět, nejen samotné pracovní jednání. Poskytnutí stravného nelze zaměstnanci „ušetřit“ s tím, že se naobědvá sám. Pokud ale zaměstnavatel zajistí jídlo zdarma, stravné se kvůli tomu krátí (viz níže).
Sazby stravného při tuzemské pracovní cestě
Sazby tuzemských cestovních náhrad stanovuje každoročně MPSV vyhláškou s účinností od 1. ledna. Vycházejí z údajů Českého statistického úřadu o cenách jídel, vozidel a pohonných hmot. Pro rok 2026 platí vyhláška č. 573/2025 Sb.
Soukromá sféra
Zaměstnavatel v soukromé sféře poskytuje stravné nejméně v těchto výších:
| Délka cesty v kalendářním dni | Minimální stravné |
|---|---|
| 5 až 12 hodin | 155 Kč |
| déle než 12 až 18 hodin | 236 Kč |
| déle než 18 hodin | 370 Kč |
Zaměstnavatel může sjednat nebo určit i vyšší částku, ale ne nižší.
Státní a příspěvková sféra
V této sféře se podle § 176 zákoníku práce pohybuje stravné v rozpětí:
| Délka cesty | Rozpětí sazby |
|---|---|
| 5 až 12 hodin | 155–185 Kč |
| déle než 12 až 18 hodin | 236–284 Kč |
| déle než 18 hodin | 370–442 Kč |
Konkrétní výši v rámci rozpětí určí zaměstnavatel předem. Pokud tak neučiní, přísluší zaměstnanci dolní sazba rozpětí.
Stravné při zahraniční pracovní cestě a krácení za poskytnuté jídlo
Jak se zahraniční stravné určuje
Základní sazby zahraničního stravného stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Pro rok 2026 jde o vyhlášku č. 489/2025 Sb., účinnou od 1. ledna 2026. Sazby jsou uvedeny v cizí měně (EUR, USD apod.) a liší se podle země. Příklady základních sazeb na kalendářní den:
| Země | Základní sazba na den |
|---|---|
| Německo | 50 € |
| Slovensko | 40 € |
| Rakousko | 45 € |
| Polsko | 50 € |
| Itálie | 55 € |
| Velká Británie | 45 £ |
| USA | 70 $ |
| Švýcarsko | 75 CHF |
Pro ostatní státy si sazbu vyhledejte přímo ve vyhlášce.
Pravidla pro délku pobytu v zahraničí
- Pobyt na území mimo ČR kratší než 1 hodina: stravné nenáleží.
- Pobyt od 1 do 12 hodin: náleží 1/3 základní sazby.
- Delší pobyt se řídí dalšími pásmy podle vyhlášky; podrobnosti ověřte v jejím aktuálním znění.
Zaměstnavatel může u zahraničního stravného předem sjednat nebo určit nižší základní sazbu, nejméně však 75 % sazby z vyhlášky.
Krácení stravného za poskytnuté jídlo
Pokud zaměstnanec dostane během cesty bezplatně snídani, oběd nebo večeři, stravné se krátí. U tuzemské cesty lze za každé bezplatně poskytnuté jídlo krátit až o:
- 70 % při cestě 5 až 12 hodin,
- 35 % při cestě déle než 12 až 18 hodin,
- 25 % při cestě delší než 18 hodin.
Míru krácení musí zaměstnavatel sjednat nebo určit před začátkem cesty. Pokud tak neučiní, zaměstnanci přísluší stravné v nekrácené minimální výši. Stravné nepřísluší vůbec, pokud zaměstnanec při cestě do 12 hodin dostal zdarma dvě jídla, nebo při cestě v rozmezí 12 až 18 hodin tři jídla.
Zahraniční stravné se při bezplatném jídle krátí také. Přesná procenta u zahraničních cest vyhledejte v platné vyhlášce a v interním předpisu zaměstnavatele.
Jak se stravné vyúčtovává a dokládá
Zaměstnanec při vyúčtování cesty nedokládá účtenky za jídlo. Stravné se prokazuje údajem o době trvání cesty v každém kalendářním dni. Praktický postup vypadá takto:
- Před cestou zaměstnavatel zaměstnanci cestu písemně určí (místo, čas, způsob dopravy) a případně sjedná výši stravného a míru krácení.
- Zaměstnanec zaznamená čas odjezdu, čas příjezdu a případně i čas přechodu hranic u zahraniční cesty.
- Po návratu předloží vyúčtování, kam uvede dobu trvání cesty v každém kalendářním dni a informaci, zda mu bylo poskytnuto bezplatné jídlo.
- Zaměstnavatel vyúčtování zkontroluje, stravné vypočítá a vyplatí. Tradičně se vyúčtování předkládá do 10 pracovních dnů od skončení cesty, tuto lhůtu si ale ověřte v zákoníku práce a ve vnitřním předpisu.
Pokud zaměstnanec dostal zálohu, zaměstnavatel ji při vyúčtování započte.
Daňové a účetní zpracování stravného
U zaměstnance v soukromé sféře je tuzemské stravné v roce 2026 vyloučeno z předmětu daně do výše horní sazby rozpětí uvedeného výše, například do 442 Kč při cestě delší než 18 hodin. Co přesahuje tuto hranici, je u zaměstnance zdanitelný příjem.
Zaměstnavatel by měl stravné evidovat ve vnitřním předpisu o cestovních náhradách a ve vyúčtování každé cesty tak, aby bylo možné vše později doložit při kontrole. Konkrétní zaúčtování (použité účty a postup) a zdanění zahraničního stravného nad limit záleží na typu účetnictví a nastavení firmy. Nechte si je potvrdit u své účetní nebo daňového poradce.
Stravné, stravenky a příspěvek na stravování: rozdíly
Tyto pojmy se často zaměňují, jde ale o odlišné instituty:
| Pojem | Kdy vzniká | K čemu slouží |
|---|---|---|
| Stravné při pracovní cestě | Při pracovní cestě delší než 5 hodin | Náhrada zvýšených stravovacích výdajů mimo pracoviště |
| Stravenky (příspěvek na stravování) | Za odpracovanou směnu na pracovišti | Benefit či příspěvek zaměstnavatele na jídlo v běžném pracovním dni |
Stravné nelze zaměňovat s příspěvkem na závodní stravování. Zaměstnavatel může obojí poskytovat paralelně, ale každý nárok se řídí jinými pravidly. Pokud zaměstnanec dostane na cestě stravenku nebo jídlo, může jít o bezplatné jídlo, které vede ke krácení stravného. Podrobnosti o limitech příspěvku na stravování a jeho daňovém režimu si ověřte v aktuálních předpisech.
Kde najít aktuální sazby a kdy je ověřit
Sazby se mění každý rok. Tuzemské sazby vydává MPSV vyhláškou, zahraniční sazby Ministerstvo financí. Obě vyhlášky se zveřejňují ve Sbírce zákonů, obvykle koncem roku a účinnost mají od 1. ledna následujícího roku. Doporučený postup:
- Na konci každého roku zkontrolujte, zda byly vydány nové vyhlášky MPSV a Ministerstva financí.
- Aktualizujte vnitřní předpis o cestovních náhradách, mzdový a účetní software a vzory vyúčtování.
- U cesty plánované na přelomu roku ověřte, která sazba se použije; rozhoduje datum cesty.
- Pro konkrétní případy (smíšené cesty, cizí měny, krácení za jídlo) se obraťte na mzdovou účetní, daňového poradce nebo právníka.
Výše uvedené údaje platí pro rok 2026. Pro jiné období vždy vycházejte z vyhlášky platné v době pracovní cesty.
Publikováno: 17. 08. 2024
Kategorie: Akcie a kryptoměny