Dědická daň z hotovosti: v Česku se neplatí od roku 2014

Dědická Daň Z Hotovosti

Platí v Česku daň z dědictví hotovosti?

Ne. Dědická daň z hotovosti v Česku neexistuje. Dědická daň byla zrušena k 31. prosinci 2013 (zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb.) a od 1. ledna 2014 se dědictví posuzuje jako bezúplatné nabytí, které je podle § 4a zákona č. 586/1992 Sb. osvobozeno od daně z příjmů. Dědic tedy nemusí platit žádnou daň ze zděděných peněz, ať jde o hotovost, zůstatek na bankovním účtu, nebo cenné papíry.

Údaje o sazbách či lhůtách pro „přiznání k dědické dani z hotovosti“, které se občas objevují, jsou zastaralé nebo chybné. Žádná sazba ani žádná lhůta k podání takového přiznání dnes neplatí, protože daň už neexistuje.

Článek se věnuje českému právu. Dědická daň se týkala pouze zrušené české úpravy; jak to vypadá v jiných státech, tu neřešíme.

Proč byla daň z dědictví zrušena

Zrušení bylo součástí širších změn spojených s rekodifikací soukromého práva, tedy s novým občanským zákoníkem platným od roku 2014. Do konce roku 2013 se dědictví zdaňovalo podle zákona č. 357/1992 Sb. a výše daně se odvíjela od příbuzenského vztahu a hodnoty majetku. Dědicové se dělili do tří skupin: přímí příbuzní a manželé byli od daně osvobozeni, zatímco vzdálenější příbuzní a cizí osoby platili až 20 % z hodnoty dědictví.

Starý zákon se uplatní jen výjimečně. Pokud zůstavitel zemřel do konce roku 2013, dědická daň se ještě vyměřuje podle zrušeného zákona. Zemřel-li kdokoli později, daň nevzniká vůbec.

ObdobíDědická daňDaň z příjmů ze zděděné hotovosti
Úmrtí do 31. 12. 2013Vyměřuje se podle zrušeného zákona č. 357/1992 Sb. (podle příbuzenské skupiny)Nepodléhá
Úmrtí od 1. 1. 2014NeexistujeOsvobozeno (§ 4a zákona č. 586/1992 Sb.)

Kdy může dědictví podléhat dani z příjmů

Samotné nabytí dědictví je od daně z příjmů osvobozeno pro fyzické i právnické osoby a osvobozen je i odkaz. Podle komentářů k reformě z doby jejího přijetí proto zděděné peníze není třeba zanášet do daňového přiznání ani kvůli nim přiznání podávat.

Daň se může objevit až později, a to z vlastní činnosti dědice s majetkem, který zdědil. Typicky jde o situaci, kdy dědic zděděné peníze investuje nebo zděděný majetek prodá. Osvobození se totiž týká nabytí dědictví, nikoli dalších příjmů, které z majetku plynou.

Úroky z vkladů a výnosy zděděných investic

Zděděná hotovost je po nabytí vaše a můžete s ní naložit libovolně. Pokud ji uložíte na spořicí účet nebo investujete, platí pro vaše výnosy běžná pravidla zdanění příjmů z kapitálového majetku, stejně jako u peněz, které jste si vydělali sami. Samotná skutečnost, že peníze pocházejí z dědictví, na zdanění pozdějších výnosů nic nemění.

U zděděných nemovitostí může daň vzniknout při pozdějším prodeji, pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození (například časový test). To se hotovosti netýká, ale ukazuje to, že daňová povinnost se váže na pozdější prodej či výnosy, ne na dědění.

Složitější případy, například jak se naloží s úroky připsanými na účet v době mezi úmrtím a vyplacením dědicům, nebo konkrétní nastavení daňového přiznání u rozsáhlých investic, je vhodné konzultovat s daňovým poradcem nebo na finančním úřadě.

Jak uvést hotovost a úspory v dědickém řízení

Dědické řízení vede soud, který ho zpravidla pověří notáře jako soudního komisaře. Notář projedná částku, kterou zůstavitel měl k datu úmrtí v hotovosti, na účtu nebo na vkladní knížce. Z hlediska dědického řízení není mezi těmito formami peněz rozdíl.

Do řízení spadá zůstatek na účtu ke dni úmrtí majitele. Po dobu řízení notář účty zemřelého blokuje, a dědicové se tak k penězům dostanou až po jeho skončení. To obvykle trvá okolo 3 až 6 měsíců. Hotovost, kterou zůstavitel měl doma, je dobré dědickému řízení nezamlčovat a sdělit ji notáři; patří do pozůstalosti jako ostatní majetek.

Co dědic skutečně platí

  • odměnu notáři, která se počítá procentem z hodnoty dědictví a činí nejméně 2 000 Kč,
  • případné další náklady řízení, například odměnu znalce při oceňování majetku.

Lhůty a povinnosti dědice

Žádná lhůta pro daňové přiznání k dědictví neexistuje. Důležité lhůty se týkají samotného dědění:

  • Odmítnutí dědictví je možné do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí. Má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta tři měsíce (§ 1487 občanského zákoníku). Odmítnutí nelze odvolat.
  • Přijetí s výhradou soupisu pozůstalosti znamená, že dědic ručí za dluhy zůstavitele jen do výše zděděného majetku. Platí stejná jednoměsíční lhůta od vyrozumění soudem, kterou lze z důležitých důvodů prodloužit.

Pozor na dluhy: s majetkem se dědí také závazky zůstavitele. Proto má smysl zvážit, zda dědictví vůbec přijmout, případně využít výhradu soupisu. Při pochybnostech se vyplatí poradit se s notářem nebo právníkem.

Kde ověřit aktuální pravidla

Daňová pravidla se mohou měnit, proto před větším rozhodnutím ověřte aktuální znění zákona o daních z příjmů a občanského zákoníku. Dotazy k dědickému řízení můžete řešit s notářem, který pozůstalost projednává, případně s advokátem. K zdanění pozdějších výnosů z peněz zděděných po zemřelém se obraťte na finanční úřad nebo daňového poradce.

Našli jste v článku chybu?

Publikováno: 08. 11. 2024

Kategorie: Daně a osobní finance