Daňové přiznání krok za krokem: Průvodce pro živnostníky

Kdo musí podat daňové přiznání

Povinnost podat daňové přiznání se týká široké škály fyzických osob, které v průběhu roku dosáhly zdanitelných příjmů. Základním kritériem je překročení hranice ročního příjmu ve výši 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy osvobozené od daně nebo příjmy, které jsou zdaněny srážkovou daní. Tato povinnost se vztahuje především na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které provozují vlastní podnikatelskou činnost, ale také na zaměstnance, kteří měli v daném roce více zaměstnavatelů současně nebo dodatečné příjmy mimo hlavní pracovní poměr.

Daňové přiznání musí podat také fyzické osoby, které dosáhly příjmů z pronájmu nemovitostí nebo movitých věcí, stejně jako ti, kteří měli příjmy z prodeje nemovitostí, cenných papírů či jiného majetku, pokud tyto příjmy nejsou od daně osvobozeny. Důležité je si uvědomit, že povinnost podat daňové přiznání mají i osoby, které vykázaly daňovou ztrátu, bez ohledu na výši jejich příjmů.

Specifickou skupinou jsou zaměstnanci, kteří požadují roční zúčtování daně. Pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele a nepobírá jiné zdanitelné příjmy přesahující 6 000 Kč ročně, může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. V takovém případě není nutné podávat daňové přiznání samostatně. Tato možnost však není dostupná pro osoby, které jsou povinny podat daňové přiznání z jiných důvodů.

Povinnost podat daňové přiznání se vztahuje také na osoby, které přijaly příjmy ze zahraničí, které jsou předmětem daně v České republice. To zahrnuje například příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí, příjmy z podnikání v zahraničí nebo příjmy z pronájmu nemovitostí nacházejících se v jiných zemích. Tyto osoby musí své zahraniční příjmy přiznat a zdanit v České republice, přičemž mohou uplatnit metody zamezení dvojího zdanění podle příslušných mezinárodních smluv.

Důležité je také zmínit, že povinnost podat daňové přiznání mají i osoby, které jsou účastníky důchodového spoření nebo si uplatňují nezdanitelné části základu daně, jako jsou úroky z hypotečního úvěru, příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění nebo dary. Stejně tak musí daňové přiznání podat osoby, které chtějí uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti nebo na manžela či manželku s nízkými příjmy.

V případě, že fyzická osoba nesplní svou povinnost podat daňové přiznání včas, vystavuje se riziku sankcí ze strany finančního úřadu. Tyto sankce mohou zahrnovat pokuty za opožděné podání i úroky z prodlení. Proto je důležité věnovat pozornost všem příjmům dosaženým během roku a včas vyhodnotit, zda vzniká povinnost podat daňové přiznání.

Termíny pro podání daňového přiznání

Podání daňového přiznání je důležitou povinností každé fyzické osoby, která splňuje zákonem stanovené podmínky. Řádný termín pro podání daňového přiznání za předchozí rok je stanoven na 1. dubna následujícího roku. Pokud tento den připadá na víkend nebo státní svátek, posouvá se termín na následující pracovní den. Pro fyzické osoby, které využívají služeb daňového poradce nebo mají zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, se termín automaticky prodlužuje až do 1. července daného roku.

Je důležité si uvědomit, že v případě elektronického podání daňového přiznání máte možnost využít prodlouženou lhůtu. Pokud podáváte přiznání elektronicky, získáváte automaticky měsíc navíc, tedy až do 2. května. Tato možnost je stále populárnější, protože kromě časové výhody přináší i další benefity, jako je snížení rizika formálních chyb a rychlejší zpracování.

V případě, že nestihnete podat daňové přiznání v řádném termínu, je možné požádat správce daně o prodloužení lhůty. Tato žádost musí být podána před uplynutím standardní lhůty a může prodloužit termín až o tři měsíce. Ve výjimečných případech, zejména pokud část příjmů plyne ze zahraničí, lze získat prodloužení dokonce až o deset měsíců.

Nedodržení termínu pro podání daňového přiznání může mít nepříjemné následky. Finanční úřad může udělit pokutu, jejíž výše se odvíjí od délky prodlení a výše daňové povinnosti. Pokuta se začíná počítat již od prvního dne prodlení. V případě, že daňové přiznání není podáno ani po výzvě správce daně, může být pokuta výrazně vyšší a mohou být stanoveny i další sankce.

Pro fyzické osoby je také důležité pamatovat na to, že termín pro podání daňového přiznání souvisí i s povinností uhradit případný nedoplatek na dani. Daň je splatná ve stejném termínu jako podání daňového přiznání. Pokud využíváte služeb daňového poradce a máte tedy prodlouženou lhůtu do července, vztahuje se tento termín i na splatnost daně.

V průběhu roku je také možné požádat o stanovení záloh na daň jinak, než vyplývá ze zákona, nebo o posečkání s úhradou daně. Tyto žádosti je třeba řádně odůvodnit a podat včas. Správce daně má na jejich vyřízení 30 dní od obdržení žádosti. Při plánování termínů je důležité myslet i na to, že některé související povinnosti, jako je například přiznání k dani z nemovitých věcí, mají odlišné termíny.

Potřebné doklady a dokumenty k vyplnění

Pro správné vyplnění daňového přiznání fyzické osoby je nezbytné shromáždit veškeré potřebné dokumenty a podklady. Základním dokumentem je potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, které vám poskytne váš zaměstnavatel. Toto potvrzení obsahuje detailní přehled vašich příjmů a odvedených záloh na daň za celý kalendářní rok. V případě, že jste v průběhu roku změnili zaměstnání, budete potřebovat potvrzení od všech zaměstnavatelů.

Pokud provozujete samostatnou výdělečnou činnost, je nutné připravit kompletní účetní dokumentaci včetně všech příjmových a výdajových dokladů. Důležitou součástí jsou také faktury vydané i přijaté, evidence dlouhodobého majetku a dokumentace k odpisům. Pro podnikatele vedoucí daňovou evidenci je klíčová kniha příjmů a výdajů spolu s evidencí pohledávek a závazků.

V případě příjmů z pronájmu nemovitostí musíte doložit nájemní smlouvy a evidenci příjmů z nájmu. Současně je vhodné mít připraveny doklady o výdajích souvisejících s pronajímanou nemovitostí, jako jsou faktury za opravy, údržbu nebo pojištění. Pro uplatnění odpočtu úroků z hypotečního úvěru je nezbytné potvrzení od banky o zaplacených úrocích za kalendářní rok.

K prokázání nároku na daňové zvýhodnění na vyživované děti potřebujete rodné listy dětí a potvrzení o studiu u studentů starších 18 let. V případě invalidního důchodu je nutné doložit rozhodnutí o přiznání důchodu a potvrzení o výplatě důchodu. Pro uplatnění odpočtu na penzijní připojištění nebo životní pojištění jsou nezbytná potvrzení od příslušných finančních institucí o zaplacených částkách.

Důležitými dokumenty jsou také potvrzení o poskytnutých darech, pokud chcete uplatnit jejich odpočet od základu daně. Tyto doklady musí obsahovat přesnou výši daru a účel jeho poskytnutí. V případě darování krve je potřeba potvrzení od transfuzní stanice.

Pro zaměstnance pracující na dohodu o provedení práce s příjmem nad 10 000 Kč měsíčně je důležité potvrzení o sražené dani. Stejně tak osoby s příjmy ze zahraničí musí doložit dokumenty prokazující výši těchto příjmů a případně zaplacené daně v zahraničí.

Všechny dokumenty by měly být pečlivě uspořádány a archivovány pro případnou kontrolu ze strany finančního úřadu. Je vhodné si vytvořit jejich kopie a originály bezpečně uschovat. Při elektronickém podání daňového přiznání je nutné mít připraveny přístupové údaje do datové schránky nebo elektronický podpis. V případě zastupování daňovým poradcem je potřeba plná moc, která musí být úředně ověřena.

Daňové přiznání je jako zrcadlo naší finanční zodpovědnosti, odráží nejen naše příjmy, ale i morální hodnoty a respekt k systému

Květoslav Novotný

Způsoby podání daňového přiznání

Daňové přiznání lze v České republice podat několika různými způsoby, přičemž každý z nich má své specifické požadavky a náležitosti. Nejčastějším způsobem je elektronické podání prostřednictvím datové schránky, které je pro některé poplatníky dokonce povinné. Pokud má fyzická osoba zpřístupněnou datovou schránku pro soukromé účely, musí daňové přiznání podat právě touto cestou. Elektronické podání lze realizovat také přes portál Moje daně (dříve EPO), kde poplatník vyplní interaktivní formulář. Tento způsob je velmi intuitivní a systém automaticky kontroluje správnost zadaných údajů.

Pro osoby, které preferují klasickou papírovou formu, stále existuje možnost podat daňové přiznání osobně na podatelnách finančních úřadů. Tento způsob je oblíbený zejména mezi staršími občany nebo těmi, kteří si chtějí být jisti, že jejich podání bylo řádně přijato. Při osobním podání získá poplatník potvrzení o převzetí dokumentu přímo na místě. Další možností je zaslání vyplněného daňového přiznání poštou, přičemž rozhodující je datum podání na poště, nikoliv datum doručení finančnímu úřadu.

V případě elektronického podání přes aplikaci Moje daně je třeba nejprve provést autentizaci. Tu lze provést několika způsoby - pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky, bankovní identity, nebo prostřednictvím elektronického občanského průkazu. Po přihlášení může poplatník využít předvyplněných údajů, které systém automaticky načte z databáze finanční správy. Tato funkcionalita významně urychluje celý proces a minimalizuje riziko chyb při přepisování údajů.

Při podávání daňového přiznání je důležité věnovat pozornost všem přílohám, které jsou nedílnou součástí podání. Jedná se například o potvrzení o zdanitelných příjmech, doklady o zaplacených úrocích z hypotéky, potvrzení o darech nebo doklady o platbách na penzijní připojištění či životní pojištění. V případě elektronického podání je nutné tyto přílohy naskenovat a připojit k formuláři v elektronické podobě.

Specifickou situací je podání daňového přiznání prostřednictvím daňového poradce. V takovém případě se lhůta pro podání automaticky prodlužuje o tři měsíce, tedy do 1. července. Podmínkou je však včasné podání plné moci daňovému poradci a její doručení finančnímu úřadu před uplynutím standardní lhůty pro podání daňového přiznání. Daňový poradce následně může využít všechny výše zmíněné způsoby podání, přičemž nejčastěji volí elektronickou formu prostřednictvím datové schránky.

Pro všechny způsoby podání platí, že je nezbytné dodržet zákonné termíny. Standardní termín pro podání daňového přiznání je do 1. dubna následujícího roku po skončení zdaňovacího období, pokud tento den připadá na víkend nebo svátek, posouvá se termín na nejbližší následující pracovní den. V případě nedodržení termínu hrozí poplatníkovi sankce v podobě pokut a úroků z prodlení.

Slevy na dani pro fyzické osoby

Slevy na dani představují významný nástroj daňové optimalizace, který může výrazně snížit výslednou daňovou povinnost fyzické osoby. Základní slevou, kterou může uplatnit prakticky každý poplatník, je základní sleva na poplatníka, která v současnosti činí 30 840 Kč ročně. Tuto slevu lze uplatnit v plné výši i v případě, že poplatník pracoval pouze část roku.

Další významnou položkou je sleva na manžela či manželku žijící ve společné domácnosti, pokud jejich vlastní příjmy nepřesáhnou zákonem stanovený limit 68 000 Kč za rok. Výše této slevy činí rovněž 24 840 Kč ročně. Do příjmů manžela/manželky se nezapočítávají dávky státní sociální podpory, rodičovský příspěvek či příspěvek na péči.

Pro pracující studenty je důležitá sleva na studenta, kterou lze uplatnit do věku 26 let, případně do 28 let při prezenční formě doktorského studia. Výše slevy na studenta činí 4 020 Kč ročně. Pro uplatnění této slevy je nutné doložit potvrzení o studiu z příslušné vzdělávací instituce.

Významnou pomocí pro rodiče je daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které žije s poplatníkem ve společné domácnosti. Na první dítě lze uplatnit částku 15 204 Kč ročně, na druhé dítě 22 320 Kč a na třetí a každé další dítě 27 840 Kč ročně. Zvláštností daňového zvýhodnění na děti je skutečnost, že může přejít do podoby daňového bonusu, pokud je vypočtená daň nižší než nárok na daňové zvýhodnění.

Držitelé průkazu ZTP/P mají nárok na slevu ve výši 16 140 Kč ročně. Podobně mohou invalidní důchodci uplatnit slevu na invaliditu, jejíž výše se liší podle stupně invalidity. Pro invaliditu prvního a druhého stupně činí sleva 2 520 Kč ročně, pro třetí stupeň pak 5 040 Kč ročně.

Při uplatňování slev na dani je důležité dodržet několik základních pravidel. Slevy nelze uplatnit zpětně v následujících zdaňovacích obdobích a jejich výše nemůže překročit vypočtenou daň (s výjimkou daňového zvýhodnění na děti). Poplatník musí splňovat podmínky pro uplatnění slevy alespoň po část zdaňovacího období a musí být schopen nárok na slevu prokázat příslušnými doklady.

Pro správné uplatnění slev v daňovém přiznání je nezbytné vyplnit příslušné oddíly formuláře a přiložit požadované doklady. Všechny slevy se uplatňují až po výpočtu daně z příjmů, tedy po uplatnění všech odčitatelných položek a nezdanitelných částí základu daně. V případě, že poplatník podává daňové přiznání sám, je důležité věnovat zvýšenou pozornost správnému výpočtu a uvedení všech relevantních slev, na které má nárok.

Daňové odpočty a nezdanitelné části základu

Při vyplňování daňového přiznání pro fyzické osoby je důležité znát možnosti, jak legálně snížit daňový základ a optimalizovat svou daňovou povinnost. Nezdanitelné části základu daně představují položky, které si můžete odečíst od základu daně před výpočtem samotné daně. Mezi nejvýznamnější patří bezesporu dary neboli bezúplatná plnění. Pokud jste v průběhu roku poskytli dar například neziskové organizaci nebo vzdělávací instituci, můžete si jeho hodnotu odečíst od základu daně. Musíte však splnit podmínku minimální hodnoty daru, která činí 2 % ze základu daně nebo alespoň 1000 Kč, přičemž maximálně lze odečíst hodnotu odpovídající 15 % základu daně.

Parametr	Základní údaje
Termín podání	1. dubna nebo 1. července s daňovým poradcem
Formulář	MFin 25 5405
Způsob podání	Elektronicky nebo papírově
Přílohy	Příloha č. 1, 2, 3 dle typu příjmu
Minimální výše příjmu pro podání	15 000 Kč ročně
Sankce při pozdním podání	0,05% z daně za každý den prodlení

Velmi významnou položkou je také odpočet úroků z hypotečního úvěru či úvěru ze stavebního spoření, který byl použit na financování bytových potřeb. Maximální částka, kterou lze takto odečíst, činí 300 000 Kč ročně na jednu domácnost. Tento odpočet je často využíván mladými rodinami, které splácejí hypotéku na své bydlení.

Další možností snížení základu daně je příspěvek na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Od základu daně si můžete odečíst zaplacené příspěvky přesahující částku 12 000 Kč ročně, maximálně však 24 000 Kč. Podobně funguje i odpočet na soukromé životní pojištění, kde lze odečíst až 24 000 Kč ročně při splnění zákonných podmínek.

Pro osoby, které se vzdělávají a investují do svého profesního rozvoje, je zajímavý odpočet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Maximální částka, kterou lze uplatnit, činí 10 000 Kč, u osob se zdravotním postižením až 13 000 Kč a u osob s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.

Členské příspěvky odborové organizaci jsou další položkou, kterou lze odečíst od základu daně. Lze uplatnit částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6, maximálně však 3 000 Kč za zdaňovací období. Pro výzkumníky a inovátory je důležitý odpočet na podporu výzkumu a vývoje, který umožňuje odečíst náklady vynaložené na tyto aktivity.

Je důležité zmínit, že všechny tyto odpočty musí být řádně doloženy příslušnými dokumenty. Pro uplatnění odpočtu úroků z hypotečního úvěru je třeba doložit potvrzení o zaplacených úrocích od banky, pro odpočet darů pak darovací smlouvu nebo potvrzení o poskytnutém daru. U penzijního připojištění a životního pojištění je nutné předložit potvrzení od příslušné pojišťovny nebo penzijní společnosti.

Při vyplňování daňového přiznání je třeba věnovat zvýšenou pozornost správnému vyplnění oddílu věnovaného nezdanitelným částem základu daně. Chybné uvedení údajů může vést k dodatečným komplikacím a komunikaci s finančním úřadem. Proto je vhodné konzultovat složitější případy s daňovým poradcem nebo si nechat zkontrolovat vyplněné daňové přiznání odborníkem.

Příjmy ze závislé činnosti a podnikání

Při vyplňování daňového přiznání pro fyzickou osobu je klíčové správně rozlišit a uvést příjmy ze závislé činnosti a příjmy z podnikání. Příjmy ze závislé činnosti, které se uvádějí v §6 zákona o daních z příjmů, zahrnují především mzdy a platy od zaměstnavatele. Tyto příjmy jsou obvykle doloženy potvrzením o zdanitelných příjmech, které zaměstnavatel vydává do konce února následujícího roku. Zaměstnavatel během roku odvádí zálohy na daň a pojistné, což je nutné zohlednit v konečném daňovém přiznání.

Příjmy z podnikání a samostatné výdělečné činnosti se uvádějí v §7 a zahrnují širokou škálu aktivit, od řemeslných živností přes svobodná povolání až po příjmy ze zemědělské výroby. Podnikatelé mají možnost uplatnit skutečné výdaje nebo využít výdajové paušály, které představují procentuální část z příjmů. Pro rok 2023 činí nejvyšší paušál 80 % u řemeslných živností a zemědělské výroby, přičemž maximální částka, kterou lze takto uplatnit, je 1,6 milionu korun.

Při souběhu zaměstnání a podnikání je třeba věnovat zvýšenou pozornost správnému rozdělení příjmů do jednotlivých paragrafů. Základ daně se stanoví jako součet dílčích základů daně, přičemž u příjmů ze závislé činnosti nelze uplatnit žádné výdaje kromě povinných odvodů. Naproti tomu u podnikání má poplatník možnost optimalizovat svůj daňový základ prostřednictvím uplatnění výdajů.

Důležitým aspektem je také vedení průkazné evidence příjmů a výdajů, ať už formou daňové evidence nebo účetnictví. Podnikatelé musí archivovat veškeré doklady po dobu minimálně tří let od konce zdaňovacího období, kterého se týkají. V případě daňové kontroly musí být schopni prokázat oprávněnost všech zahrnutých příjmů a výdajů.

Pro správné vyplnění daňového přiznání je nezbytné znát také termíny pro podání. Základní termín je stanoven na 1. dubna následujícího roku, v případě elektronického podání se prodlužuje do 1. května. Pokud poplatník využívá služeb daňového poradce, může přiznání podat až do 1. července. V takovém případě je nutné správci daně doložit plnou moc udělenou daňovému poradci.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat sociálnímu a zdravotnímu pojištění, které sice není součástí daňového přiznání, ale přímo souvisí s výší příjmů. U zaměstnanců tyto odvody řeší zaměstnavatel, zatímco podnikatelé musí sami vypočítat a odvádět zálohy. Výše těchto odvodů se odvíjí od zisku z podnikání, přičemž existují minimální zálohy, které je nutné platit i při nízkém nebo nulovém zisku.

Sankce za pozdní podání přiznání

Pokud nestihnete podat daňové přiznání včas, musíte počítat s finančními sankcemi ze strany finančního úřadu. Základní termín pro podání daňového přiznání fyzických osob je stanoven na 1. dubna, případně na 1. července, pokud využíváte služeb daňového poradce. Jestliže tento termín nestihnete, vzniká vám povinnost uhradit pokutu, jejíž výše se odvíjí od délky prodlení a výše daňové povinnosti.

V případě, že podáte přiznání se zpožděním do 5 pracovních dnů po stanovené lhůtě, finanční úřad vám pokutu většinou promine. Jedná se o tzv. toleranční období, které je však pouze neformální a není garantováno zákonem. Po překročení této doby již musíte počítat s pokutou, která činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení. Tato sankce se počítá maximálně po dobu 5 let a nesmí přesáhnout 5 % stanovené daně.

Vedle pokut za pozdní podání přiznání může finanční úřad vyměřit také úrok z prodlení, pokud daň nezaplatíte včas. Tento úrok se počítá jako repo sazba České národní banky zvýšená o 8 procentních bodů. Úrok z prodlení se začíná počítat pátým pracovním dnem po původním termínu splatnosti daně a běží až do dne platby.

Je důležité si uvědomit, že finanční úřad může udělit pokutu i v případě, že vám nevznikla daňová povinnost. Minimální výše pokuty činí 500 Kč, maximální pak může dosáhnout až 300 000 Kč. Pokud zjistíte, že nestihnete podat daňové přiznání včas, můžete požádat finanční úřad o prodloužení lhůty. Tuto žádost je nutné podat před uplynutím řádného termínu a úřad může lhůtu prodloužit maximálně o 3 měsíce.

V extrémních případech, kdy poplatník dlouhodobě ignoruje své daňové povinnosti, může finanční úřad přistoupit k přísnějším sankcím. Může se jednat například o exekuční řízení nebo trestní stíhání v případě úmyslného krácení daně. Proto je vždy lepší komunikovat s finančním úřadem a případné problémy řešit včas.

Pokud si nejste jisti správným postupem při vyplňování daňového přiznání nebo máte pochybnosti o termínech, je vhodné konzultovat situaci s daňovým poradcem. Náklady na jeho služby jsou často nižší než případné sankce za chybně podané nebo pozdě odevzdané daňové přiznání. Navíc využitím služeb daňového poradce automaticky získáváte prodloužení lhůty pro podání přiznání do 1. července.

Zálohy na daň z příjmů

Zálohy na daň z příjmů jsou nedílnou součástí daňového systému a jejich správné placení je povinností každé fyzické osoby, která splňuje zákonem stanovené podmínky. Povinnost platit zálohy na daň z příjmů se odvíjí od poslední známé daňové povinnosti, která byla stanovena v předchozím daňovém přiznání. Pokud vaše poslední známá daňová povinnost přesáhla částku 30 000 Kč, ale nepřekročila 150 000 Kč, budete platit pololetní zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. června a druhá do 15. prosince.

V případě, že vaše poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, vzniká vám povinnost platit čtvrtletní zálohy ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti. Tyto zálohy jsou splatné do 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince. Je důležité tyto termíny dodržovat, protože jejich zmeškání může vést k penále a úrokům z prodlení.

Existují však situace, kdy fyzická osoba zálohy platit nemusí. Pokud vaše poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, nejste povinen zálohy platit vůbec. Stejně tak jsou od záloh osvobozeny osoby, které mají pouze příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), kde daň odvádí zaměstnavatel formou měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti.

Pro správné stanovení záloh je klíčové přesné vyplnění daňového přiznání za předchozí zdaňovací období. Výše poslední známé daňové povinnosti se zjistí z řádku daňového přiznání, kde je uvedena celková daňová povinnost. Z této částky se pak vypočítává výše záloh pro následující období. Je třeba mít na paměti, že do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnují příjmy zdaněné srážkovou daní.

Při změně okolností během roku může poplatník požádat správce daně o stanovení záloh jinak. Toto je možné například při výrazném poklesu příjmů nebo při zahájení či ukončení podnikatelské činnosti. Žádost o stanovení záloh jinak musí být řádně odůvodněna a doložena relevantními dokumenty. Správce daně může na základě této žádosti zálohy snížit, zvýšit nebo jejich placení zcela zrušit.

Pro podnikatele a osoby samostatně výdělečně činné je důležité si uvědomit, že zálohy nejsou konečnou daní, ale pouze předběžnou platbou na daňovou povinnost. Po skončení zdaňovacího období se v daňovém přiznání provede vyúčtování, kde se započtou zaplacené zálohy proti skutečné daňové povinnosti. Pokud jsou zaplacené zálohy vyšší než skutečná daňová povinnost, vzniká přeplatek, který finanční úřad na žádost vrátí. V opačném případě je třeba nedoplatek uhradit do termínu pro podání daňového přiznání.

Nejčastější chyby při vyplňování přiznání

Při podávání daňového přiznání fyzické osoby se každoročně opakují stejné chyby, které mohou způsobit zbytečné komplikace a prodloužit celý proces vyřízení. Jednou z nejčastějších chyb je nesprávné uvedení zdaňovacího období. Mnoho poplatníků automaticky vyplní aktuální rok, aniž by si uvědomili, že se přiznání podává za předchozí zdaňovací období.

Další závažnou chybou je opomenutí některých příjmů. Poplatníci často zapomínají uvést příjmy z pronájmu, příležitostné příjmy nebo příjmy z prodeje nemovitostí či cenných papírů. Je důležité si uvědomit, že do daňového přiznání patří veškeré zdanitelné příjmy, nikoliv pouze ty ze zaměstnání nebo podnikání. Častým problémem je také nesprávné rozdělení příjmů do jednotlivých paragrafů, což může vést k chybnému výpočtu daňové povinnosti.

Významnou komplikací bývá také špatné uplatnění slev na dani a daňových zvýhodnění. Poplatníci někdy zapomínají přiložit potřebné doklady prokazující nárok na slevy, například potvrzení o studiu u slevy na studenta nebo potvrzení o umístění dítěte v předškolním zařízení. Často také dochází k chybnému výpočtu výše slevy, zejména pokud nárok na slevu vznikl pouze po část zdaňovacího období.

Problematickou oblastí je rovněž vyplňování údajů o zaměstnavateli a příjmech ze závislé činnosti. Poplatníci někdy chybně opisují údaje z potvrzení o zdanitelných příjmech nebo zapomínají zahrnout všechny zaměstnavatele, u kterých v daném roce pracovali. Důležité je také správně uvést zálohy na daň, které již byly zaplaceny, aby nedošlo k jejich dvojímu započtení nebo naopak opomenutí.

V případě podnikajících osob se často vyskytují chyby v uplatňování výdajů. Někteří poplatníci nesprávně kombinují skutečné výdaje s výdajovým paušálem nebo chybně stanovují výši paušálních výdajů. Je třeba mít na paměti, že způsob uplatňování výdajů nelze v průběhu roku měnit a je nutné dodržet zákonné limity pro paušální výdaje.

Častou chybou je také nesprávné zaokrouhlování. Základy daně a daň se zaokrouhlují na celé stokoruny dolů, zatímco zálohy na daň a daňový bonus se uvádějí v přesných částkách. Poplatníci také často zapomínají na povinnost podat přílohy k daňovému přiznání, například přehled pro správu sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovnu.

Problematické bývá také vyplnění údajů o manželce či manželovi při uplatňování příslušné slevy na dani. Je nutné uvést správné údaje včetně rodného čísla a období, po které je sleva uplatňována. Poplatníci také často opomíjejí nutnost doložit příjmy manžela či manželky, pokud uplatňují slevu na manžela/manželku s nízkými příjmy.

V neposlední řadě se vyskytují chyby v samotném podání daňového přiznání. Někteří poplatníci zasílají přiznání na nesprávný finanční úřad nebo nedodržují stanovené termíny pro podání. Je také důležité nezapomenout daňové přiznání podepsat, ať už vlastnoručně v případě papírového podání, nebo elektronickým podpisem při elektronickém podání.